Většina domácností ve městě je napojena na kanalizační řad (síť), jedná se zejména o bytové domy na sídlištích a rodinné domy v přilehlých čtvrtích. V okrajových částech města včetně jeho místních částí (Hájov, Prchalov) tato možnost není. Dalšímu rozšiřování kanalizační sítě brání nevýhodný poměr investičních nákladů na vybudování kanalizace vztažený k počtu připojených obyvatel (domácností). Tento poměr je zohledněn jako jedna z podmínek i ve vyhlášených dotačních výzvách, které jsou zaměřeny na budování (rozšíření) kanalizační sítě.
Vzhledem k výše k uvedenému nelze v příštích letech reálně předpokládat výrazné rozšíření kanalizační sítě v Příboře a připojování dalších uživatelů na nově vybudovanou kanalizaci.
Dostupnějším řešením jsou domácí ČOV, individuální či skupinové. Při jejich pořízení lze dosáhnout i na finanční podporu z dotačních programů, nicméně dotace je striktně vázaná na její udržitelnost, kterou garantuje obec (t. j. zásadní rozdíl oproti „kotlíkovým“ dotacím, jejichž příjemcem jsou občané). Veškeré domácí čistírny jsou napojeny na centrální systém a obec má pracovníky, kteří zajišťují jejich provoz a bývají placeni z poplatku vybíraného od občanů. Provoz domácích čističek vyžaduje pravidelnou údržbu a servis. Ve většině případů lze předpokládat umístění domácí ČOV na soukromých pozemcích, takže je nutno smluvně ošetřit a strpět ze strany občanů přístup k domácí čističce, a to po dobu udržitelnosti v trvání 10 let. U skupinových čističek přichází na řadu kromě provozu i otázka umístění čističky, kdo ji strpí včetně připojení na svém pozemku, když bude sloužit dalším sousedům z dané skupiny uživatelů.
Z finančních, provozně-praktických, majetkoprávních i administrativních důvodů se rovněž nabízí cesta přímé finanční podpory ze strany města (podobně jako v již existujícím Programu Dědictví na stavební úpravy objektů v městské památkové rezervaci). Majitel domu by řešil situaci samostatnou čistírnou pro vlastní nemovitost, abych předešel sporu, kdo a jak se bude o čistírnu starat. Po vybudování domácí čistírny určitě její provozní náklady nepřesáhnou cenu případného stočného, které se každoročně navyšuje. Město by na řešení nakládání s odpadními vodami přispívalo určitou finanční částkou. Na druhou stranu by stanovilo podmínky, které by občan jako příjemce finanční podpory musel plnit při provozování domácí ČOV (např. pravidelný, 1-2x ročně realizovaný kontrolní rozbor přečištěných odpadních vod před jejich vypouštěním).
Poznámka: u novostaveb jsou domácí čističky již povinnou součástí stavby, bez které stavebník nezkolauduje svůj rodinný dům.
Příslušné odbory MÚ se otázkou nakládání s odpadními vodami u rodinných domů, které nejsou napojeny na kanalizační síť města, již zabývají a vyhodnocují klady a zápory jednotlivých variant řešení. Ve 2. pololetí roku 2020 by měl být dokončen materiál k této problematice a předložen k projednání orgánům města (rada města, zastupitelstvo města).
O výsledku jednání budou občané města Příbora informováni dostupnými informačními prostředky.
Zpracováno ve spolupráci OISM, OSÚP a ORM, červen 2020
J. Venzara