Prchalov patří k nejmladším vesnicím bývalého hukvaldského panství, neboť byl založen na místě rozparcelovaného vrchnostenského dvora ve Skotnici v letech 1787 – 1798.
Vše začalo v roce 1789, kdy obec vznikla rozprodáním panského arcibiskupského dvora skotnického, v době, kdy už byl vývoj selského osadnictví skoro ukončen. Stala se nejmladší obcí v našem okrese. Polnosti zmíněného panského dvora byly rozděleny na 41 různě velkých dílů, a to od 6 do 18 měřic. Samotné dvořisko se zbytkem pozemku, budovami a nářadím skoupil tehdejší nájemník a správce tohoto dvora Ignác Bohumínský z Příbora dne 12.července 1789. Dvůr, ač byl ve Skotnici, obdržel číslo domu 1 a byl prohlášen dvorem „zemanským“. Majitelé tohoto dvora se honosili titulem „zeman“ a požívali větší vážnosti u vrchnosti, ale také v obci.
Bohumínskému se brzy znechutilo na tak rozsáhlém statku hospodařit a rozhodl se dne 4. července 1793 statek prodat Františku Klappuchovi ze Skotnice. Kup o tom byl sepsán na Hukvaldech 2. listopadu 1793, kde se Bohumínský ihned obrátil k vrchnosti se žádostí o koupi největšího dílce ve výměře 18 měřic a 7 1/4 mírky, na kterém postavil novou hospodářskou usedlosti č. 11. Zakoupení ostatních dílů se dělo pro nedůvěřivost novoosadníků jen postupně a pomalu. Jednou z povinností novoosadníků však bylo do 2 let postavit na vlastní útraty na zakoupeném pozemku obydlí z tvrdého materiálu. Uvedená podmínka zase na druhé straně vznik nové osady urychlila. Celý proces výstavby nových usedlostí tak trval 9 let. V tomto stadiu vývoje byla nově se rodící osada nazývána „kolonií Skotnickou“. Rozprodej jednotlivých dílů prováděl vrchnostenský písař hukvaldského panství Josef Stanislav Prchala. Když se v roce 1794 zakládala gruntovní kniha nové dědiny, bylo nutno najít pro ni jméno. Josef Stanislav Prchala navnadil novoosadníky, aby osadu pojmenovali jeho jménem, a sliboval, že jim za to vymůže u vrchnosti odpuštění všech daní a dávek. S tím osadníci s povděkem souhlasili a obci jméno „Prchalov“ dali. Osvobození od daní a dávek se však osadníci nikdy nedočkali. Skupování jednotlivých dílů bylo ukončeno a kupy o tom sepsány na Hukvaldech dne 1. září 1797. Tímto aktem byl dovršen vývoj nové osady a od počátku roku 1798 se Prchalov stal samostatnou obcí politickou a katastrální o rozloze 1,09 km2. Prvním rychtářem v obci byl František Polášek. Nová osada vyrůstala po obou stranách původní polní cesty, která vedla z dvořiska středem panskými polnostmi. Osadník musel vrchnosti po celý rok správně platit činži z pozemku a musel plnit jeho vůli a příkazy. Nemohl proto se získaným pozemkem nakládat, jak by chtěl. Mohl ho synovi nebo dceři darovat nebo cizímu prodat, ale bez vůle vrchnosti nesměl nikdy pozemek dělit. Domek s pozemkem byla usedlost nedělitelná. V praxi to znamenalo, že na celém katastrálním území obce nebyla již další výstavba nových usedlostí možná. A tak zůstala obec po celá dlouhá léta v té podobě, jak postupně do roku 1798 vznikala. Celá tato situace se změnila až po první světové válce v roce 1918.
Obec byla „přifařena a přiškolena“ do Příbora. Okolo roku 1835 se dolovala v obci železná ruda pro železárny ve Frýdlantě. Pro nevýnosnost těžby se těžení ve velmi krátké době zastavilo. Byly zde taky pokusy s těžbou uhlí. Občané se živili polním hospodářstvím a chovem dobytka, ale na uživení početných rodin to nestačilo, a tak se při svém hospodaření zabývali zároveň soukenictvím a tkalcovstvím. Někteří však také odcházeli do blízkých továren v Příboře a Kopřivnici, ale i Ostravy.
Roku 1897 byla postavena a slavnostně otevřena hospoda. V tomto roce byla ustavena také malá dechová hudba. V roce 1922 byl založen sbor dobrovolných hasičů a divadelní kroužek. Roku 1927 hasičský sbor během tří měsíců za přispění svých členů a občanů postavil hasičskou zbrojnici. V roce 1928 byla zřízena obecní knihovna a zahájeno půjčování knih. V roce 1929 byl do obce zaveden elektrický proud. V roce 1935 začala při místní organizaci Strany lidové aktivně pracovat katolická omladina. Z jejího popudu vznikla také myšlenka na postavení vlastní kapličky. Obec však neměla žádných peněžních prostředků, a tak jako hasičská zbrojnice byla postavena za přispění všech, tak i kaple byla postavena především z darů. Pozemek věnoval pan Jan Simper z č. 11. Stavba započala na jaře a již v září kaple stála ve své kráse. Roku 1938 byla iniciována občany stavba pomníku padlým v 1. světové válce. Postaven byl ze sbírky, která v obci proběhla, a zbytek dodala obec. Zároveň byl přemístěn před kapli i kříž, který do té doby stál před hospodou. Během okupace německou armádou byl v sále v hospodě zřízen sklad vojenského materiálu. Vojenským útrapám se nevyhnuli ani naši občané. 23. února 1942 padl František Bönisch z č. 4, stíhací pilot v Anglii. Další obětí této války se stal Karel Bittner z č. 18, který byl umučen 18. srpna 1943 Němci ve věznici v Opavě. Poslední obětí se stal 14letý Václav Seibert, kterého 2 dny před osvobozením zabila střepina z granátu.
Prvním předsedou místního národního výboru se stal Josef Juřena. Rok po válce bylo v obci vybudováno první veřejné osvětlení. Roku 1953 byl zřízen obchod se smíšeným zbožím v prostorách domu č. 11. Od vzniku obec trpěla trvalým nedostatkem vody, který byl vyřešen až v roce 1959, kdy byl uveden do provozu vodovod. V tomto roce bylo taky založeno po několikaletém tvrdém přesvědčování místní zemědělské družstvo. K dvacátému výročí osvobození byl doplněn pomník padlých deskou s oběťmi 2. světové války. V roce 1973 byla zkolaudována nová budova místního národního výboru spolu s novým obchodem, která byla postavena občany v akci „Z“. 1.1.1976 došlo k zániku samostatné obce Prchalov, od tohoto data obec patří pod město Příbor. V obci byl zřízen občanský výbor, jehož prvním předsedou byl zvolen Hugo Jahn. Následovalo rozšíření cesty na zadním konci, byl zaveden plyn, proběhla oprava vodovodního řádu, vystavěna autobusová čekárna, proběhla výstavba sportovního hřiště s asfaltovým povrchem, byl vybudován chodník podél místní komunikace z dolního konce do středu obce.